Velké Losiny ležící severně od města Šumperka v malebném údolí řeky Desné jsou jedním z nejnavštěvovanějších míst jesenického podhůří. Jsou známé nejen svou bohatou a zajímavou historií, staletou lázeňskou tradicí, ale i řadou cenných kulturních památek. Zcela právem k nim náleží také velkolosinská ruční papírna, jež byla na zdejším panství moravského rodu pánů ze Žerotína založena na sklonku 16. století.
Papírenskou manufakturu dal vybudovat v místech bývalého obilního mlýna Jan mladší ze Žerotína. Podle svědectví pramenů zahájila papírna výrobu jako jeden z podniků rozvíjejícího se vrchnostenského hospodářství někdy v rozmezí let 1591 – 1596. Zcela poprvé pak existenci papírny připomíná její dosud nejstarší známá průsvitka z roku 1596 v podobě žerotínského erbu – lva s korunkou stojícího na třech pahorcích. Od svého vzniku byl podnik až do 2. poloviny 18. století spjat s osudy velkolosinského dominia a jeho žerotínských držitelů.
Během staletí se v držení papírny vystřídala celá řada papírnických rodin a mistrů. Již v roce 1603 Jan mladší ze Žerotína podnik emfyteuticky odprodal prvnímu známému papírníkovi Ondřeji Klugovi. Po celé 17. a 18. století zásobovala papírna produkcí zejména psacích, konceptních papírů a lepenky své nejbližší okolí. Některým papírníkům se zde příliš nedařilo. Do historie papírny zasáhly i zdejší nechvalně známé čarodějnické inkviziční procesy poslední čtvrtiny 17.století, když se v roce 1680 jednou z jejich prvních obětí stala i manželka losinského papírníka Barbora Göttlicherová. Roku 1729 byl žerotínskou vrchností do papírny pořízen převratný vynález – holandr k přípravě papíroviny, patrně jako první zařízení tohoto druhu na Moravě. I přes snahu žerotínských majitelů zdokonalovat a modernizovat výrobní postupy se zdejším papírníkům, kteří zde působili jako nájemci, nepodařilo prosadit se v konkurenci svých blízkých konkurentů, zejména papírny šumperské. Snad i proto roku 1778 hrabě Jan Ludvík ze Žerotína podnik prodal papírnickému mistru Matyáši Wernerovi ml., který jej po dlouhé době přivedl k období rozkvětu a prosperity. Právě v tomto období přelomu 18. a 19. století získal soubor objektů ruční papírny svou dnešní pozdně barokní a klasicistní podobu.
Rozmach strojní průmyslové papírenské výroby poloviny 19.století byl v celoevropském měřítku příčinou těžké výrobní a odbytové krize papírenských manufaktur a jejich rychlého zániku. Ve Velkých Losinách se produkci ručního papíru podařilo udržet díky podnikavosti Antona Schmidta st., jehož rodina papírnu koupila roku 1855. Vedle bělidla, textilní a papírenské výroby zde byla roku 1913 uvedena do provozu i vodní elektrárna. Objevení vynikajících filtračních vlastností ručně čerpaného papíru a posléze i jeho renesance v uměleckých kruzích umožnily tradičnímu papírnickému řemeslu ve Velkých Losinách přežít nejtěžší období a přenést se díky své originalitě a kvalitě až do současnosti.
V roce 1949 se papírna stala součástí národního podniku Olšanské papírny, později akciové společnosti, zabývající se papírenskou výrobou v několika strojních průmyslových papírnách na Šumpersku. Od roku 2006 je sídlem samostatné společnosti Ruční papírna Velké Losiny a.s.
Velkolosinská manufaktura dnes patří k nejstarším doposud pracujícím podnikům svého druhu v Evropě. Ruční papír se zde stále vyrábí tradičním postupem z bavlny a lnu. Pro svou vysokou kvalitu a staletou trvanlivost se používá zejména ve výtvarném umění, pro významnou osobní i firemní korespondenci, reprezentační účely, k tisku bibliofilií a rovněž v knižní umělecké a restaurátorské praxi. Ručně čerpané papíry a dnešní sortiment exkluzivních výrobků z nich získaly trvalé místo a oblibu u příznivců tradičních českých rukodělných výrobků.
Od poloviny 70. let 20. století prošel celý areál několika etapami nákladných rekonstrukcí a oprav, které pokračují i v současné době. Unikátní areál významné technické památky, která zejména z pohledu více jak čtyřsetleté kontinuity tradiční ruční papírenské výroby nemá v oblasti střední Evropy obdoby, byl v roce 2001 vládou České republiky prohlášen národní kulturní památkou.